CYKASY
Encephalartos paucidentatus
Druh byl popsán v roce 1926 anglickými botaniky Otto Stapfem a Josephem Burtt Davym.
Rozšíření
Svazijsko poblíž vrcholu Piggs Peak a Jihoafrická republika, provincie Transvaal nedaleko Barbetonu na hustě zarostlých horských svazích v nadmořské výšce 1000-1500m, s poměrně vysokými dešťovými srážkami.
Pěstování
Preferuje lehce zastíněná místa s velmi dobrým odvodněním a výživnými půdami. Nemá rád pokud je v růstu rušen a větší rostliny špatně snášejí přesazení. Je podobný s velmi vzácným E. heenanii.
Popis
Robustní cykas o výšce kmene až 6 m a průměru téměř 70 cm. Listy jsou od 150 cm do 250 cm dlouhé, tmavě zelené a vysoce lesklé. Listy jsou oproti většině ostatních jihoafrických druhů ploché, protilehlé lístky svírají úhel 180st. Řapík je rovný, tuhý a bez trnů. Lístky jsou 15 cm až 25 cm dlouhé a 2,5 cm – 3,5 cm široké, na horním i spodním okraji lehce ozubené 1-2 trny a vzájemně se nepřekrývají.
Sbírky v Česku
U nás jej nevystavuje ani zřejmě nevlastní žádná z bot. zahrad, je však zastoupen v několika málo soukromých sbírkách.
Ochrana
Jedná se o rostlinu, zapsanou na Červeném seznamu IUCN . Byla ji přiřazena kategorie VU, zranitelný. Druh je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny.
Počet rostlin v přírodě se odhaduje na posledních 3-5.000 jedinců v 6 lokalitách. Nejméně 30% území, kde se tento druh vyskytoval, bylo v posledních 60 letech proměněno na eukalyptové a borovicové lesy.
Další informace:
•Rod Encephalartos v historickém článku prof. Dyera
•Stangeria eriopus (JAR a Mozambik) a Cycas thouarsii (Madagascar) - jediné dva cykasy v Africe, které nepatří do rodu Encephalartos
foto: Willy Mills (velká rostlina)
a Josef Bučko (v květináči a list)