CYKASY

Czech Cycads../Cykasy/English.html
 

Encephalartos laevifolius

Encephalartos laevifolius byl popsán v roce 1926 anglickými botaniky Otto Stapfem a Josephem Burttem Davym.


Rozšíření

Pochází z Jižní Afriky, z jihovýchodu provincie Mpumalanga a severovýchodu KwaZulu-Natal a přilehlých částí Swazilandu. Jedná se o vysokohorský druh rostoucí v nadmořských výškách nad 1300 mnm, relativně odolný vůči mrazu.


Popis

Jedná se o částečně opadavý cykas dorůstající výšky až 3m s úzkými celokrajnými a často namodralými lístky. Část listů obvykle opadá před vyrašením nových listů.  Rozlišují se dvě základní formy odlišující se zabarvením lístků a jsou nazývány podle oblasti výskytu: šedomodrá forma z oblasti "Kaapsche Hoop“ a velmi vzácná zelená forma z oblasti "Mariepskop“, která je již ve volné přírodě vymřela. Existují však i další formy:


Ferry, Downs (krátkolistá se širokými lístky, podobná druhu brevifoliatus), Havelock/Bulembu, Hecktorspruit, Schoemanskloof, Mariepskop, Kruger Park, Kaapse Hoop, Krokodilpoort,  Malolotja, Transkei/Umtamvuna, Tugela, Wolkberg


Sbírky v Česku

Rostlina není ve vlastnictví žádné české botanické zahrady. Nachází se v nejméně jedné soukromé sbírce.


Ochrana

Jedná se o přísně chráněnou rostlinu, zařazenou do kategorie kriticky ohrožený druh na Červeném seznamu IUCN - kategorie CR. Druh Encephalartos latifrons je zapsán na hlavním seznamu CITES I, který kontroluje obchod s ohroženými druhy - jak s rostlinami, tak i jejich semeny.


Typickým je následující příběh Derika Minaara: Encephalartos laevifolius již v oblasti, kterou jsem fotografoval neexistuje. Poslední stromy byly před třemy roky ukradeny pytláky. Ti sice byli krátce poté zatčeni a byl učiněn pokus rostliny opětovně zasadit v rezervaci poblíž původního místa, nicméně skoro všechny rostliny uhynuly. Stále není jasné, jestli poslední zachráněný kmen přežije. Derik Minaar z Cycad Society v Jižní Africe říká: “Rezervace leží na úpatí hory Mariepskop. Zloději zde často ilegálně vykopávají rostliny, které prodávají dealerům s cykasy.


Poslední zde rostoucí trs starých rostlin byl vykopán někdy v letech  2005/6. Pytláci byli chyceni pracovníky ochrany životního prostředí, bohužel však příliš pozdě. Zloději obvykle zabalí kmeny do zinkových plechů, které se používají na pokrývání střech a takto obalené je vlečou porostem. Často rostliny prostě shodí ze skály, protože je příliš těžké je nést sebou. Jen málo těchto rostlin přežije, nicméně tou dobou jsou již zloději a dealeři dávno pryč.” Na přiložené fotografii čtyř kmenů dole jsou zmíněné stromy z nichž většina již nežije.

Fotografie

  1. 1.var. Mariepskop - Arnold Greyling

  2. 2.Andre J. Cilliers

  3. 3.Andre J. Cilliers - samičí šištice

  4. 4.Pokus o záchranu čtyř kmenů foto Derek Minaar

  5. 5.Rennier Smitt - fotografie z lokality, kmen vykopaný pytláky

  6. 6.Rennier Smitt - fotografie z lokality

  7. 7.Derik Minaar - lokalita Marieskop, strom se samčími šišticemi, tyto rostliny byly měsíc po vyfotografování ukradeny

Další informace


  1. Cykasy Afriky - úplný atlas, jediný existující v češtině

  2. Rod Encephalartos v historickém článku prof. Dyera

  3. Cycas thouarsii - pochází z Madagaskaru a blízkého pobřeží Afriky, jediný z rodu Cycas v Africe

  4. Stangeria eriopus - jediný jihoafrický druh z jiného rodu než Encephalartos

  5. Modré cykasy