CYKASY
Jednou z možností jak množit cykasy je pomocí přízemních nebo kmenových odnoží. Ty často nemají žádné nebo jen velmi slabé kořeny. Řádné zakořenění rostlin již vyžaduje jisté znalosti a podmínky, které se mohou hodit i v situaci, kdy distributor dodá rostlinu bez hlíny, bez kvalitních kořenů či se zaschlými kořeny, což není zcela neobvyklé.
Zakořeňování a množení cykasů odnožemi
Zde najdete zkušenosti českých pěstitelů cykasů, které mají vyzkoušeny pro své pěstební podmínky. Platí však, že každý pěstitel má svoje podmínky a zaručené pěstební postupy. Názory se tedy mohou lišit.
Miroslav Bouček
Kořeny cykasů opatrně, nejlépe štětcem očistím, ořežu (zkrátím) poškozené slabé kořeny, ranky zasypu drceným dřevěným uhlím, případně ošetřím proti plísni a hnilobě (jen pokud to tak cítím - jsou na kořenech načatá místa ...).
Cykasy zasadím na sucho do perlitu a dám do tepla (optimum je 25°C), ale do stínu (téměř stínu). Nahoru dám trošku pemzy, aby se dalo lépe zalévat. Opatrně očistím listy, klidně je opatrně opláchnu, kořeny ale jsou v suchu.
Cca za 14 dní (déle to obvykle nevydržím) opatrně zaliji (spodem, nebo po kraji květináče) dešťovou vodu s trochou Previcuru (účinkuje proti plísním a některým houbovým chorobám). Previcur současně podporuje zakořeňování (a také klíčení). Podle potřeby skleníček větrám (termostat + pohon na oknu), aych to nepřehřál. Další zálivku dám podle citu - teplota, rychlost vysýchání (kdyžtak sáhnu do perlitu, jestli je ještě vlhký). Tady mám na věc trochu jiný názor, než někteří další pěstitelé, kteří tvrdí, že cykasy se musí udržovat trvale vlhké. Já raději obzvlášť nové kytky nechám mezi zálivkami trochu vyschnout (jsem holt zvyklý na svoje kaktusy a sukulenty). Myslím si, že se tím totiž omezí rozvoj houbových chorob. Jinak to tak typuji na lehkou zálivku nejdříve po 14 dnech - 3 týdnech, maximálně po měsíci. Pokud budou vyšší teploty tak možná i častěji. Případně je-li teplo navlhčím (postříkám) okolí rostliny, nebo i lehce vršek substrátu v květináči. Pozor na spaření kořenů, nebo trvalé přemokření okolo krčku. Pokud kořeny nefungují, tak perlit zůstává poměrně dlouho vlhký. Když už je vidět, že se kytka zakořenila (např. tlačí dole kořeny do otvorů v květináči, nebo dobře drží - je upevněná v substrátu, případně je vidět že se napila, někdy jako by se trochu vytáhne ze země..., v nejlepším případě začne současně i tlačit listy) tak zaleji více. Více ale znamená dle počasí. Pak už záleží na teplotě a kondici rostliny. To už pak přidávám do některých zálivek i trochu hnojiva ... .
Řekl bych, že pokud kytka nefunguje, tak nedokáže vysušit zeminu v květináči a musí se zalévat velmi obezřetně. Kupodivu Perlit vysýchá velmi dlouho. Navrchu se někdy zdá suchý, ale dole v květináči zdaleka být suchý nemusí.
Pokud rostlině začnou odcházet listy, jsou dvě možnosti. Pokud celkově rovnoměrně žloutnou jedná se většinou o málo vody a zakořeněná kytka chce zalít, nezakořeněná je ale problém, protože kořeny moc nefungují. Obvykle se současně listy rozklesnou dolu. Pozor ovšem někdy to také znamená napadení rostliny (kořene i kmenu) houbou, obvykle je pak na záchranu pozdě, to už bývá napaden i kmen. Houba či hniloba bohužel občas postupuje velmi rychle. Pokud listy odcházejí postupně, jakoby hnědnou jednotlivé lístky (hnědé skvrny nebývají ostře ohraničené), tak jsou většinou kořeny napadené houbou a nebo hnilobou. Tady je nejlepší kytku opatrně vyklopit z květináče. Obvykle zjistím, že substrát byl dole pozoruhodně mokrý (že jsem cykas ulil). V lepším případě nechám oschnout, kořeny ošetřím (amputace, dřevěné uhlí atd ...), v tom horším je to v pytli ... . Po ošetření kořenů, kytku dám do nového suchého perlitu. Starý použitý vyhazuji do kompostu na zahradě... Odumřelé části listů samozřejmě zkracuji. A dále zálévám třesoucí se rukou ještě méně. Pokud se odumřelé části na listech jako by ostře ohraničí a nekróza dál nepostupuje, tak je vyhráno, hniloba, nebo houba je poražena.
Jinak při zakořeňování importů se doporučuje omezit nadměrnou listovou plochu řezem. Na to (pokud listy nejsou poškozené) nemám srdce.
Fotografie: prodej odnoží cykasů na trhu v Amsterdamu
Zakořeňování cykasů bez kořenů
Odnože by měly mít co největší průměr, doporučována je velikost alespoň 8 cm. Malé odnože nemají obvykle šanci na zakořenění.
Peter Wisbar
Odnože bez kořenů dávám do křemičitého mořského “písku” Kieselguhr, který udržuji na teplotě 24°C ve dne i v noci. Po dvou týdnech zkontroluji poprvé kořeny a poté opět každý měsíc. Když jsou kořeny asi 5 cm dlouhé, přesadím je do připraveného substrátu.
Pozn.: V Česku řada pěstitelů pro tentýž účel využívá křemičitý perlit, který lze zakoupit v drogeriích či zahradnictvích.
Zakořeňování odnoží s poškozenými kořeny
Martin Pražák
Odnože by se měly nechat zaschnout, což se často stává již při dopravě ze zahraničí. Nicméně pokud mají kořínky tak zaschnutí rád nevidím, dávám takové rostliny do vyšší vzdušné vlhkosti a přisvěcuji zářivkou. Osvědčilo se mi používat křemičitý písek a ornici v poměru 1:3, pemza je pro většínu cykasů druhu Encephalartos katastrofou, jsou mnohdy acidofiliní.
Další články o pěstování cykasů
• Otužilé cykasy (-17°C) - fotografie