České názvy

U většiny cykasů nejsou zcela ustáleny mj. i proto, že tyto rostliny nejsou širší veřejnosti známy a neexistují o nich česky psané publikace. Sami odborníci často používají pouze počeštěné latinské názvosloví, pro veřejnost nesrozumitelné. Se zvyšujícím se povědomím o exotických rostlinách v České republice však v poslední době vzniká tlak na obnovu nebo vytvoření nových českých názvů. Názvy cykasů nejsou příliš známé, nicméně existují.

Český název „keják“ je odvozen od slova kyj a označuje šištici na stonku, do jisté míry tedy odpovídá latinskému názvu. Byl poprvé použit J. S. Preslem v roce 1846. Poté byl mj. publikován i v Ottově slovníku.

Původním českým názvem je Preslův „keják otrubnatý“, který je do jisté míry překladem vědeckého názvu.

Vědecký název

Zamia furfuracea: Rodový název Zamia je odvozen z řeckého slova „azaniae“ označujícího šišku borovice. Druhový název furfuracea označuje otruby případně plevy.

Cizí názvy

    * anglicky cardboard palm - kartonová palma - název pravděpodobně vznikl na základě tvrdých, kartonových lístků

1. *španělsky (Mexiko) palma bola - kulatá palma (koule) - název pravděpodobně vznikl na základě vzhledu mladého kmene, který je podobně jako u jiných cykasů tvarován do koule. U starších rostlin již tento tvar mizí. Označování zamií názvem palma je nesprávné, nicméně to je osud i řady jiných zvykových či platných starých názvů.
   

Rostlinu je nutné odlišit od další běžně prodávané rostliny podobného jména - kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia) , která má oproti drsnolisté zamii voskové a lesklé listy a chybí ji středový kmínek. Jak již název napovídá, má podobný tvar zpeřených listů. Jedná se nicméně o zcela odlišnou rostlinu, která není cykasem. Pochází z Madagaskaru a patří mezi áronovité (Araceae).

Zamia furfuracea - keják otrubnatý

Zamia furfuracea Aiton je chráněná rostlina čeledi kejákovitých (Zamiaceae) z třídy cykasy. Pochází z jihovýchodu mexického státu Veracruz na východě země. Tato rostlina je jedním ze dvou druhů cykasů běžně dostupných v českých květinářstvích. Je také jedním z prvních česky pojmenovaných cykasů. Nově zde publikujeme i dvě fotografie z místa svého původního výskytu v přírodě.

Popis

Mezi cykasy se tento druh řadí k menším a zvenku se jeví spíše jako keř. Rostlina má krátký a občas podzemní kmen do šířky kolem 20 cm, poznamenaný jizvami po starých listech. Zamie mohou vyrůstat v trsech s několika kmeny. Rostlina včetně listů obvykle dorůstá výšky kolem 1,3 m a šířky kolem 2 m.

Listy vyrůstají ze středu kmene, každý je 50-150 cm dlouhý a nese 6-12 párů velmi pevných a drsných lístků. Z těchto jejich vlastností vychází i anglický název „kartonová palma“. Lístky jsou 8-20 cm dlouhé a 3-5 cm široké. Mohou se značně lišit tvarem u rostlin z různých míst.

Rozmnožování

Kejáky jsou jako všechny cykasy dvoudomé. Mají tedy odlišné samčí a samičí rostliny a šištice a mohou vytvářet i několik šišek na jednom kmenu. Protože šištice vytváří i relativně mladé rostliny, je možné poměrně rychle rozeznat, jestli je majitelem zakoupená zamie samec či samice. To není bez šištic možné, protože pohlavní chromozomy naprosté většiny cykasů zatím nebyly popsány.

Semena jsou podlouhlá, jasně červená. Opylení zajišťuje mexický nosatcovitý brouk druhu Rhopalotria mollis. V domácnostech a sklenících se tedy semena vytvářejí pouze po umělém opylení.

Lokalita

Keják otrubnatý roste v Mexiku na přímém slunci, obvykle na vápencových útesech v pobřežních oblastech státu Veracruz. Často roste na skalách, kam na ni dosáhne slaná mlha z moře. Na útesech může vytvořit převislý kmen. Roste i na písečných dunách, kde vytváří menší, těsnější a šedší lístky. Půda je písčitá nebo vápnitá s příměsí zlomků škeblí atp.). Z této lokality pocházejí i naše fotografie z přírody.

Pěstování

Tato rostlina je v poslední době dostupná i v maloobchodním prodeji v Česku. Spolu s cykasem japonským (Cycas revoluta) se tak řadí k výjimkám mezi vzácnými cykasy, které jsou jinak pro běžného zájemce v ČR obtížněji dostupné.

Základní pravidla pro pěstování cykasů včetně tohoto druhu najdete v sekci Pěstování. Zde uvádíme pouze faktory typické pro tento druh.

Péče o ní je poměrně jednoduchá a lze se u ní dočkat vyrašení středové šištice relativně brzo i v domácích podmínkách, na rozdíl od stromových cykasů jako je cykas japonský. Zamlada roste velmi pomalu, ale růst se zrychluje po dosažení zralosti kmene.

Ideální podmínky pro tento cykas jsou: jasné přímé světlo a písčitá, dobře prodyšná a nepříliš bohatá půda. Jedná se o velmi odolný druh, který si zvykne na různé zacházení. V případě, že rostlinu hodláte umístit na plné slunce po přezimování v bytě, je nutné jí dopřát navykací období, jinak může dojít ke spálení listů, podobně jako u jiných pokojových rostlin.

Rostlina je schopna přežít krátkodobé poklesy teplot až na -9 °C, při teplotě kolem -2 °C však u nich dochází k poškození listů. Podobně jako ostatní cykasy nesnáší přemokření, obzvláště chlad a mokro současně. Rostliny nemají rády stín, nedostatek proudění vzduchu a příliš mokré listy. Nevyhovuje jí proto zvlhčování listů mlžením. Je odolná proti zasolené půdě.

Po přesazení kejáku otrubnatému často opadají listy. Listy sice později dorostou, ale může se jednat o delší dobu trvající proces.

Ochrana

Druh je zařazen na Červený seznam IUCN. Zde náleží do kategorie VU - zranitelné druhy. V oblasti kontroly obchodu náleží na seznam ohrožených druhů CITES II.

V zemi původu je tato rostlina chráněna a je zařazena do mexické kategorie "A" ohrožených rostlin (amenazadas).

Synonyma

Zamia maritima