Cykasy se díky atraktivnímu vzhledu, vzácnosti i vysoké ceně staly kultovní rostlinou a předmětem zájmu sběratelů na celém světě, mezi majitele sbírek se řadí i osobnosti jako je Brad Pitt či David Bowie. Jedná se ovšem o náročný koníček, ceny vzácnějších cykasů vypěstovaných ve sklenících se pohybují od tisíců do statisíců korun za rostlinky v centimetrových velikostech.

Pěstujeme cykas

Na této stránce najdete obecně platná pravidla pro pěstování cykasů, která se dají snadno aplikovat na běžně dostupné druhy, včetně jediných dvou cykasů, které jsou dostupné v květinářstvích: cykas japonský (Cycas revoluta - viz obr.napravo) a keják otrubnatý (Zamia furfuracea).

Základní pravidla

Pokud váš cykas neroste tak jak byste si přáli, pokuste se napravit tato pravidla:

1. 1.    Prodyšná půda - s hrubým křemičitým štěrkem, nebo perlitem, antukou či pemzou
   

2. 2.    Nepřelévat - již vůbec ne, pokud je chladno nebo pokud rostlina přišla o všechny listy
   

3. 3.    Velmi mnoho světla - zvláště v době růstu nových listů
   

4. 4.    Teplo a vlhko v době růstu
   

5. 5.    Méně vody v zimě - chlad pro řadu druhů, vč. pro běžný cykas japonský
   

6. 6.    Zakrytý krček kořene - neměl by vystupovat nad substrát, i menší část kmene by měla být zanořena do substrátu
   

7. 7.    Vysoký květináč
   

8. 8.    Drenáž na dno květináče - postačí štěrk, polystyrenové zlomky, keramzit či jiný inertní materiál bez výrazného pH (nepoužívejte tedy např. vápenec).
   

9. 9.    Hnojit jen opatrně - méně znamená více (v ČR máme odzkoušený Osmocote nebo řídký Kristalon na jehličnany)
   

Problémy mohou spočívat v souběhu více faktorů, jejichž vliv nelze vždy odhadnout. Tato pravidla jsou důležitá pro většinu cykasů, podmínky a směsi se mohou zvláště u některých vzácných druhů lišit.  Vzhledem k jejich velké rozmanitosti proto podrobnější informace uvádíme vždy u příslušného druhu v Atlasu cykasů.

Mezi cykasy se totiž existují jak druhy mrazu odolné (např. Cycas panzihuanensis) tak i velmi teplomilné (karibské druhy - např. Zamia angustifolia). Většina druhů nesnáší dlouhotrvající mokro, na druhou stranu najdete i druhy, které naopak vodu přijímají velmi dobře (Zamia roezlii). Cykasy obvykle mají rády dostatek světla, některé vzácné cykasy hlavně z rodů Zamia a Ceratozamia však mohou být i stínomilné.

Květináče

V praxi se do bytu osvědčily květináče Ikea Bladet v různých velikostech (pro ty kdo mají v oblibě bílou barvu), existují i vysoké květináče klasické a experti rádi využívají černé plastické květináče určené na růže, které jsou ještě vyšší. Ty se nicméně nehodí do bytu a je obtížné pro ně najít i stejně tvarovaný estetičtější obal.

Cykasy často rostou ve skalních spárách, kde si kořen musí hledat svoji cestu k živinám. Proto si jejich často kořeny navyknou i na běžné květináče, byť hlavní kořen pak bývá porůznu zdeformován.

Pro semenáčky některých druhů jsou však doporučovány i extremně vysoké květináče nad 30 cm výšky. Pokud tedy můžete vybírat, doporučujeme od počátku zvolit vysoký květináč. 

Půda a substráty

Absolutní podmínkou pro pěstování cykasů je prodyšná půda, kterou voda proteče, zůstane vlhká, ale nikoliv zbytečně dlouho mokrá. Škodí jim přílišné vlhko a zcela zásadně nesnášejí mokro a chlad současně. Na fotografii vidíte extrémní případ prodyšnosti - substrát z antuky, něco málo hlíny a hnojiva Osmocote (žluté kuličky) je současně extrémním případem chudého substrátu. Cykasy jsou navyklé na velmi chudou půdu. V tomto substrátu byl prodejcem dodán velmi pěkně rostoucí roční semenáček rodu Macrozamia.

Některé používané substráty:

1. •Substrát “Jednoduchý”: substrát pro kaktusy z Hornbachu naředěný vhodným hrubým inertním materiálem 1:1 (např. perlit, hrubá antuka či štěrk). Výhodou je dostupnost a možnost dodržovat jednoduše stále stejnou směs či přesně reagovat na požadavky rostlin. Hornbach máme odzkoušená, substráty z květinářství či odjinud mohou mít jiné složení.
   

2. •Substrát Josef Bučko: Já tomu říkám "Bordelit": pemza, perlit, písek, hlína a trochu lignocelu nebo hrubé rašeliny. Poměr se snažím upravovat  podle požadavků jednotlivých druhů. I název naznačuje, že směs je tvořena různými nepříliš výživnými zbytky.
   

3. •Substrát Martin Pražák: hrubý křemičitý písek a ornice v poměru 1:3. Křemičitý písek lze snadno získat ve stavebninách. Pemza je ne vždy vhodná pro řadu cykasů druhu Encephalartos, jsou mnohdy acidofiliní. Upozorňujeme, že v tomto případě se jedná o ornici na Olomoucku, směs by neměla být jílovitá.
   

4. •Substrát č. 4: hrubý křemičitý štěrk, listovka a zemina v poměru 1:1:1.
   

Pemza je obvykle zásaditá, nicméně lze na trhu najít i pemzu s neutrální reakcí.

Lze využít prodyšné směsi pro kaktusy, pokud možno ještě naředěné vhodným hrubým materiálem. Všimněte si poměrně typické situace, ve které roste tato macrozamia (australský cykas).

Přesazování

Při přesazování je nutno dbát na velmi křehké korálovité kořeny (viz foto nahoře), které na rozdíl od běžných kořenů rostou u povrchu a snadno se odlamují. Pohled na rozsáhlé korálovité kořeny starého cykasu (viz foto vpravo dole). Tyto kořeny “dýchají” vzdušný dusík ve spolupráci se sinicemi.

Světlo a teplo

Cykasy držené v teple ale stínu vytvářejí protáhlé a často deformované listy podstatně delší než listy původní. Ty se po vyzrání a zatvrdnutí již nikdy nezmění, a je možné je tedy odstřihnout.

V případě zahájeného rašení nového vrhu listů je proto potřeba rostlinu okamžitě umístit alespoň dočasně na velmi teplé a velmi světlé místo pokud možno venku do doby než mladé měkké listy zatvrdnou, poté je možno rostlinu vrátit zpět. Na druhou stranu, rostliny přežijí i umístění v polostínu. Nicméně ve chvíli, kdy začnou rašit nové listy je třeba rostlinu okamžitě přemístit na světlo.

- listy se silným nedostatkem světla - extrémní případ, v tomto případě se listy často ani nevyvinou a na koncích zasychají.

Pokud nemáte jinou možnost než okenní parapet, je nutno rostlinu s narůstajícími listy pravidelně otáčet. Listy se jinak nasměrují ke zdroji světla a po zatvrdnutí se křivé listy již nikdy nezmění.

Přímé světlo nebo stín?

Řada cykasů, včetně běžnějších druhů cycas revoluta a zamia furfuracea, je z přírody navyklá na přímé a velmi silné světlo. I proto je pro ně dostatek světla ideální. Čerstvě zakoupené rostliny navíc obvykle přichází k majiteli nebo do obchodů ze skleníků, kde mají také dostatek světla.

Problém nastává po delším pěstování doma, nebo po zimě, kdy se citlivost na světlo prudce zvyšuje. Pisatel těchto řádek již takto spálil i listy některých velmi tropických cykasů. U rostlin dlouhodobě pěstovaných doma můžete počítat s tím, že po vystavení na přímé slunce přijdete o listy. Rostliny je proto nutno na slunce navyknout, podobně jako jiné pokojové květiny několikatýdenním pobytem v polostínu. Těchto problémů se dá vyvarovat co nejdelším letněním - pobytem cykasů na slunci za podmínky že je venku teplo. Ideální je krátký pobyt na slunci u zcela nově rašících listů, které se okamžitě přizpůsobí.

Nicméně existuje i řada cykasů, které dávají přednost menšímu množství světla či polostínu, nebo jejich listy při pěstování v polostínu vypadají lépe. Více u každého druhu v Atlase

1. •ukázka listů spálených sluncem - připravujeme
   

Škůdci a pesticidy

Nejčastějším problémem při pěstování doma bývaji vlnatky, proti kterým se bojuje poměrně obtížně pesticidy. Jediným běžně dostupným pesticidem určeným na vlnatky je Mospilan, experti preferují jiné, silnější pesticidy. V případě využití Mospilanu je vhodné jej využívat více týdnů po sobě (zálivku 1x týdně po alespoň 4 týdny kombinovat i s postrikem a manuální likvidací viditelných škůdců)

Skleníky občas využívají i biologický boj - jiný druhem hmyzu, který je schopen jejich nekontrolované množení udržet částečně na uzdě.

Fotografie: Cykas japonský je nejběžněji pěstovaným cykasem v ČR i ve světě

Koupili jste si v obchodě “cykas”?

Pak nejspíš hledáte druh cykas japonský - přečtěte si i podrobný článek o jeho pěstování!

Další články o pěstování cykasů

• Pěstování cykasů

1. •Pěstování cykasů v bytě
   

2. •Opylování  a rozmnožování cykasů
   

• Semena cykasů a jejich klíčení

• Přezimování cykasů venku

• Otužilé cykasy (-17°C) - fotografie

• Zakořeňování listů cykasů

• Množení cykasů odnožemi

• Otrava cykasy

Růst

Pravidlo, že cykasy rostou velmi pomalu platí především pro menší a mladší rostliny, byť ani velké cykasy nejsou žádnými přeborníky v růstu. Mladé rostliny jsou navíc daleko citlivější na různé nezvyklé zacházení nezkušeného pěstitele. I proto doporučujeme kupovat co největší rostliny. Vložené peníze se vám bohatě vrátí v dobře rostoucím cykasu, který se může stát vzácnou dominantou vaší domácnosti.

U rostlin dochází ke žloutnutí listů odspodu a přirůstání shora. Rostlina tak vytváří kmen. Staré listy je možno odstřihnout.

Zimní chlad pro cykas japonský

Řada autorů zmiňuje vhodnost zimního chladu pro nejznámnější druh Cycas revoluta, běžně dostupný i v českých obchodech.

V teplejších zemích Evropy tyto cykasy rostou i venku, například v Římě přežívají i občasný sníh. V Belgii jsou květináče s cykasy na balkonech celou zimu poměrně běžným zjevem. Někteří majitelé v ČR již experimentují s ponecháváním těchto rostlin přes část zimy venku, při zajištění teplého zakrytí a sucha. Rostlina v žádném případě nesmí v zimě navlhnout, voda v chladu a zimě znamená rychlou hnilobu a ztrátu rostliny.

Jako relativně spolehlivé i pro rostliny v květináčích a dokonce rostlině prospěšné se zdá být zimní pokles teploty na minus několik stupňů. Experimentovat nedoporučujeme u vysloveně malých rostlin s kulovitým a ne alespoň začínajícím klasickým sloupovitým) kmenem, svou roli má i celkový stav rostliny.

V případě zájmu o ještě více mrazuodolný cykas je nutno si pořídit větší rostlinu čínského druhu Cycas panzhihuanensis.

Dlouhověkost života cykasů

Pokud se vám podaří váš cykas uspokojit v jeho nárocích, můžete mít doma skutečně dlouhověkou rostlinu - cykasy rostou i více než 1000 let, přičemž některé evropské cykasy jsou prokazatelně více než 300 let staré. Následující fotografie je sto let stará. Cykas japonský na ní je více než 1100 let starý.

Hnojení

Standardně využíváme 1-2x ročně např. Osmocote (viz kuličky hnojiva na fotografii). Pěstitel Josef Bučko hnojí vodorozpustným hnojivem Kristalon na jehličnany. Kristalon je levnější, aplikace  hnojiva Osmocote zase méně pracná (stačí jednou ročně v březnu či dubnu).

Fungicidy

Vzhledem na možnosti napadení kořenů a kmene cykasů houbami je možné pravidelně (ca 2x za rok) na rostliny používat fungicid, např. Finesse od firmy Bayer s aktivní látkou chlorothanonil či další. Fungicidy by měly být používány i na klíčící semena.

Nové listy

Nové listy u běžnějších druhů cykasů vyrůstají všechny najednou. Jsou velmi měkké a postupně tvrdnou po dobu několika týdnů. Nové listy  jsou velmi citlivé a snadno poškoditelné. Pokud se opřou o jakoukoliv překážku, zeď ale třeba i vedlejší list či záclonu a v tomto stavu zatvrdnou, zdeformovaný tvar jim zůstane navždy.

Rostlina samořejmě nesmí být v době růstu listů rušena či přesazována, jinak přestane růst. 

Další druhy

Pokud jste zvládli pěstování dostupnějších druhů, můžete snadno přejít na některé vyjímečnější rostliny. Přitom způsob pěstování se příliš neliší. Mezi zajímavé patří tzv. modré cykasy - druhy s namodralými listy, jako např. Encephalartos horridus, Encephalartos lehmanii či Encephalartos princeps (vše CITES I). Z modrých cykasů nejdostupnější jsou semena druhu Cycas cairnsiana (CITES II), která bývají občas na trhu.