CYKASY
Přežijí cykasy v Hodoníně rok 2011?
Skleník v Hodoníně je výjimečný nejen tím, že jeho vlastníkem je místní nemocnice. Jedná se o nejpočetnější veřejnou sbírkou cykasů na Moravě, která co do počtu druhů - více než 20 - předčí i podstatně ambicioznější projekty obou největších českých univerzit v Brně či Praze. Svou hodnotu mají i staré exotické rostliny nashromážděné během 60 let existence sbírky. Skleník je nicméně ve špatném stavu a kraj uložil vedení nemocnice dořešit jeho budoucnost. Ta může být různá - od zrušení až po vznik zcela nového skleníku. Rostliny zde pěstované přitom náleží na Červený seznam ohrožených druhů IUCN...
Nejkvalitnější skleníky u nás najdete v Čechách, situace na Moravě již tak růžová není. Za návštěvu stojí historický skleník v Lednici, brněnský skleník z problematických 90. let a na pěstování ptactva a zvířat zaměřený skleník Yucatán v ZOO Lešná. Zájemci o cykasy se musí vydat buď do Prahy nebo do polského Krakowa, případně do Vídně. Potenciální změnu do této situace by mohl překvapivě přinést Hodonín.
Hodonínský skleník byl založen v roce 1953 místní nemocnicí a až donedávna nebyl přístupný široké veřejnosti. Konstrukce byla vystavěna nad teplovodním potrubím, které skleník vyhřívá a okolo kterého jsou zapleteny kořeny současných desítky let starých rostlin. Skleník byl původně dřevěný, až později byl přestavěn na současnou kovovou konstrukci.
Pokračující financování skleníku či jeho přestavby z rozpočtu nemocnice není logicky příliš reálné. Nemocnice je výhradně financována ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění za výkony zdravotní péče, kterou hradí zdravotní pojišťovny (od jihomoravského kraje již 5 let dostává pouze 2 mil. Kč ročně na úhradu Lékařské služby první pomoci).
Z důvodu ztrátového hospodaření v minulých letech byla nemocnice vyzvána k dořešení statutu skleníku. V současnosti jedná s městem a dalšími partnery o možnosti převzetí a případného přesunu skleníku, přičemž jednou z variant je i jeho zrušení. Soubor starých rostlin a stromů ovšem není pouhou stavbou, kterou lze zrušit a opět vybudovat na jiném místě bez značných rizik.
Šance na budoucnost...
Stav tohoto skleníku připomíná vzhled jiného z českých skleníků, tentokrát v Botanické zahradě v Teplicích. Kdo měl možnost si stavbu, či spíše ruinu teplického skleníku prohlédnout v době před jeho rekonstrukcí, vzpomene si na konstrukci držící pohromadě snad jen silou kmenů místních kaktusů a jiných rostlin, kde rozbitými skleněnými tabulkami proudil dovnitř studený vzduch. Zcela nový skleník s několika klimatickými částmi vybudovaný ředitelem Haagerem je nyní chloubou nejen města, ale i celé země. Zkušenosti se stavbou nových skleníků má i především Dr. Studnička, ředitel velmi esteticky provedených skleníků Botanické zahrady Liberec i nové vedení BZ Praha.
V České republice přitom v současnosti neexistuje kvalitní evoluční skleník, zaměřený na pravěké rostliny jako jsou cykasy, přesličky či blahočety (s výjimkou velmi vzdáleného Liberce), který by dokázal spojit sbírku exotických rostlin s popularizační prací a souvisejícími aktivitami s mládeží a veřejností. Jak jsme již zmínili, Morava moderními skleníky neoplývá a situace v Hodoníně je přes hrozivý technický stav skleníku příležitostí pro výjimečný počin v oblasti s malou konkurencí. Svou hodnotu má i soubor starých exotických rostlin, který návštěvníkům, rodinám s dětmi či školám může sloužit jako ukázka tropického lesa.
Varianty dalšího vývoje
Variantami by tak mohla být například oprava skleníku na současném místě, přesun skleníku do lokality hodonínských lázní, vytvoření Botanické zahrady Hodonín s propojením ekonomické správy s místní ZOO (to by umožnilo další napojení na standardní mezinárodní spolupráci, podobně jako spojená BZ a ZOO v Plzni) aj.
Výsledek současného jednání na jihu Moravy proto budeme pozorně sledovat.
Druhy cykasů v Hodoníně
V květnu 2011 byl v Hodoníně nalezen jeden z nejvzácnějších cykasů, druh Ceratozamia kuesteriana. Ten je ve veřejných sbírkách v ČR pěstován již pouze v pražské botanické zahradě, nikde však není vystavován.
V Hodoníně najdete i nejstarší či jeden z nejstarších českých stromů oblíbeného cykasu Cycas revoluta, velké rostliny druhu Cycas rumphii a další druhy. Vedle některých starých rostlin je přitom zajímavá relativně kompaktní sbírka rodu Dioon, která by tak umožnila další rozšiřování a prezentaci sbírky se zaměřením např na Mexiko. Možností se jeví i zdokonalování sbírky profilované asijskými (hlavně thajskými) druhy, neboť právě z Asie pochází sbírka rodu Cycas. Přehled pěstovaných druhů najdete zde, u většiny se jedná spíše o mladší rostliny:
•Cycas pectinata - Thajsko a další země
•Cycas revoluta - Japonsko
•Cycas rumphii - Indonésie, semena kdysi dovezena přímo z Indonésie
•Cycas siamensis - Thajsko
•Cycas taitungensis - Taiwan
•Cycas thouarsii - Madagaskar
•Cycas petraea - Thajsko
•Cycas sp. Lopburi - Thajsko
•Dioon mejiae - Honduras a Nikaragua
•Dioon edule - Mexiko
•Dioon spinulosum - Mexiko
•Dioon merolae - Mexiko
•Zamia furfuracea - Mexiko
•Lepidozamia peroffskyana - Austrálie
•Ceratozamia kuesteriana - Mexiko - nejvzácnější cykas sbírky
•Macrozamia communis - Austrálie
•Encephalartos umbeluziensis - Jižní Afrika
•Encephalartos ferox - Jižní Afrika a Mozambik
text: cykasy.cz